Symbole   ɔ     voyelle mi-ouverte postérieure arrondie
(Unicode = 254, Decimal = 596, API = V306 -> TAPI = 80, Classe = V)

trouvé dans 152 alphabets
ɔ Langues Groupe Pays
 o zande adamawa-est Rép. Centrafricaine
 oh banda adamawa-est Soudan
 o mündü adamawa-est Soudan
 ɔ doayo adamawa-oubanguien, a Cameroun
 ɔ karaŋ adamawa-oubanguien, a Cameroun
 ɔ baka adamawa-oubanguien, o Cameroun
 ɔ gbaya adamawa-oubanguien, o Cameroun
 oh banda adamawa-oubanguien, o Rép. Centrafricaine
 ɔ gbaya adamawa-oubanguien, o Rép. Centrafricaine
 ɔ ngbaka adamawa-oubanguien, o Zaïre
 ɔ ngbandi adamawa-oubanguien, o Zaïre
 o fulfulde atlantique-ouest Burkina Faso
 ɔ kisiei atlantique-ouest Guinée
 o joola (diola) atlantique-ouest Sénégal
 o pulaar (fulfulde) atlantique-ouest Sénégal
 o wolof atlantique-ouest Sénégal
 ɔ limba atlantique-ouest Sierra leone
 ɔ themne atlantique-ouest Sierra leone
 ɔ tikar bantoïde, bantu Cameroun
 ɔ mboó bantoïde, bantu A Cameroun
 ɔ lingala bantoïde, bantu C40 Congo
 ɔ mambila bantoïde, mambiloïde Cameroun
 o mambila bantoïde, mambiloïde Nigeria
 o kikuyu bantu Kenya
 ö kuria bantu Kenya
 o swahili bantu Kenya
 ɔ akɔɔse (bakossi) bantu A15 Cameroun
 ɔ duala bantu A20 Cameroun
 ɔ basaa bantu A40 Cameroun
 ɔ yambɛta bantu A60 Cameroun
 ɔ nugunu bantu A62 Cameroun
 ɔ bulu bantu A70 Cameroun
 ɔ ewondo bantu A70 Cameroun
 ɔ kɔɔzime bantu A80 Cameroun
 ɔ nɔmaa bantu A86 Cameroun
 ɔ kakɔ bantu A90 Cameroun
 ɔ bhele bantu D30 Zaïre
 ɔ komo bantu D30 Zaïre
 ɔ ngyembɔɔn bantu du grassfield, bamileke Cameroun
 ɔ yemba bantu du grassfield, bamileke Cameroun
 ɔ bafut bantu du grassfield, est, ngem Cameroun
 ɔ metta (menemo) bantu du grassfield, momo Cameroun
 ɔ mundani bantu du grassfield, momo Cameroun
 ɔ babungo bantu du grassfield, ring Cameroun
 o nsoʼ bantu du grassfield, ring Cameroun
 o duruma bantu E72D Kenya
 ɔ vute bantu, mambiloïde Cameroun
 ɔ berom benue-congo Nigeria
 ɔ kambari benue-congo Nigeria
 o tarok (yergum) benue-congo Nigeria
 ọ mbembe benue-congo, crosse- Nigeria
 o rendille couchitique Kenya
 ɔ krio créole Sierra leone
 o̱ emai edoid Nigeria
 ọ ijo de l'est (okrika) ijoide Nigeria
 ɔ adioukrou krou Côte-d'ivoire
 ɔ bété krou Côte-d'ivoire
 ɔ dida krou Côte-d'ivoire
 ɔ godié krou Côte-d'ivoire
 ɔ niaboua krou Côte-d'ivoire
 ɔ wobé krou de l'ouest Côte-d'ivoire
 ɔ kroumen tépo kroumen tépo Côte-d'ivoire
 or grebo (dialecte chlehpo) kru Liberia
 ɔ adja kwa Bénin
 ɔ gɛn-mina kwa Bénin
 ɔ fɔn kwa Bénin
 ɔ tɔfin kwa Bénin
 ɔ yorouba kwa Bénin
 ɔ abidji kwa Côte-d'ivoire
 ɔ agni sanvi kwa Côte-d'ivoire
 ɔ baoulé kwa Côte-d'ivoire
 ɔ akan kwa Ghana
 ɔ chumburung kwa Ghana
 ɔ dangme (adangme) kwa Ghana
 ɔ ga kwa Ghana
 ɔ bassa kwa Liberia
 ọ engenni kwa Nigeria
 ọ ẹzaa kwa Nigeria
 ọ igede kwa Nigeria
 ọ ikwo kwa Nigeria
 ọ izi kwa Nigeria
 ọ yorouba kwa Nigeria
 ɔ adja kwa Togo
 ɔ ahlõ kwa Togo
 ɔ anufɔ (tchokossi) kwa Togo
 ɔ eʋe kwa Togo
 ɔ gɛn-mina kwa Togo
 ɔ ifɛ̀ kwa Togo
 ɔ boussa mande Bénin
 ɔ bisa mande Burkina Faso
 ɔ dioula mande Côte-d'ivoire
 ɔ toura mande Côte-d'ivoire
 ɔ yaouré mande Côte-d'ivoire
 ɔ ligbi mande Ghana
 ɔ kpɛlɛwoo mande Guinée
 ɔ lɔgɔmagooi mande Guinée
 ɔ maninka-kan mande Guinée
 ɔ soso mande Guinée
 ɔ kpelle mande Liberia
 ò bambara mande Mali
 ò bozo mande Mali
 o mande(malinke, mandinka) mande Sénégal
 ɔ lɔkɔ mande Sierra leone
 ɔ mende mande Sierra leone
 ɔ manding (mandingo) mande Sierra Leone
 ɔ bandi (gbande) mande du sud ouest Liberia
 ɔ bɛ̀ŋ (ngain) mande sud Côte-d'ivoire
 ɔ dan (yacouba) dialecte blowo mande sud Côte-d'ivoire
 ɔ muan mande sud Côte-d'ivoire
 ɔ wan mande sud Côte-d'ivoire
 ò dogon (dogo-soo) niger congo Mali
 o avokaya nilo-saharien Soudan
 ɔ daza nilo-saharien Tchad
 ɔ ngambai nilo-saharien Tchad
 ɔ teda nilo-saharien Tchad
 ọ ebira nouveau benue-congo Nigeria
 ọ ẹdo (bini) nouveau benue-congo Nigeria
 ọ igbo nouveau benue-congo Nigeria
 ɔ lugbara soudanique Ouganda
 ɔ pandikeri soudanique Ouganda
 o lendu soudanique central Zaïre
 ɔ mangbetu (meje) soudanique central Zaïre
 ɔ jur mödö soudanique central, Soudan
 ɔ murle surma Soudan
 ɔ bariba voltaïque Bénin
 ɔ ditammari voltaïque Bénin
 ɔ lokpa (dompago) voltaïque Bénin
 ɔ yom (pila-pila) voltaïque Bénin
 ɔ cerma (gouin) voltaïque Burkina Faso
 ɔ dagara voltaïque Burkina Faso
 ɔ karaboro voltaïque Burkina Faso
 ɔ kasɩm voltaïque Burkina Faso
 ɔ lyélé voltaïque Burkina Faso
 ɔ sissala voltaïque Burkina Faso
 ɔ toussian voltaïque Burkina Faso
 ɔ senoufo (senari) voltaïque Côte-d'ivoire
 ɔ téén (loron) voltaïque Côte-d'ivoire
 ɔ bimoba voltaïque Ghana
 o hanga voltaïque Ghana
 ɔ kasem voltaïque Ghana
 ɔ konkomba voltaïque Ghana
 ɔ mo voltaïque Ghana
 ɔ nafaanra voltaïque Ghana
 ɔ vagala voltaïque Ghana
 ɔ bassar (n'tcham) voltaïque Togo
 ɔ gangam voltaïque Togo
 ɔ kabiyɛ voltaïque Togo
 ɔ lama voltaïque Togo
 ɔ nawdm voltaïque Togo
 ɔ tem voltaïque Togo
 ɔ waama voltaïque central Bénin
 ɔ nʋni voltaïque central, Burkina Faso

© C. Chanard - LLACAN - UMR 8135 (CNRS / INALCO) - 2006